Jak využít partnerský vztah k vědomé cestě

Pokud máte partnera nebo manžela, tak jistě znáte občasné nebo časté neshody. Cítíte nespokojenost, i když partnera milujete. Můžete spolu mít i děti a to je další výzva pro nás, protože mimo to, že se chceme zabývat sebou a být šťastní máme pocit, že na to nemáme čas. Denní koloběh, povinnosti a starosti nás zaměstnávají na 100%. Po sdílím s Vámi moje poznatky, které když jsem začala postupně začleňovat do svého života, tak i přes všechny věci v okolním světě, které mě obklopují cítím uvňitř blaženost, štěstí a spokojenost.

Cesta k vnitřnímu klidu

Asi před čtyřmi lety jsem došla do fáze, kdy mi stres začal ovlivňovat celý můj život, můj pohled na svět, mé chování a v neposlední řadě přišly i závažné zdravotní potíže. Zprvu jsem si spojení stresu a mých zdravotních komplikací neuvědomovala. Prošla nesčetně vyšetření, jelikož jsem měla velké potíže se žaludkem. Pokaždé, když jsem něco snědla, moje břicho ztvrdlo a já jsem měla pocit, že nemohu pořádně dýchat. Gastro vyšetření potvrdilo sice reflux žaludku a i přes nasazené léky se mi stav nezlepšil natolik, abych se cítila jako dřív. Proběhlo i několik hospitalizací v nemocnici s potížemi jako byly bušení srdce, tlak na hrudi a tak dále. Pokaždé jsem odcházela z nemocnice s tím, že nic nenašli a vše se zdá být v pořádku. Nakonec už to i pro mě začalo být nepříjemné vzhledem k přístupu zdravotníků, kteří ke mě přistupovali jako k nějakému hypochondrovi. 

V tu dobu přišlo uvědomění, že si nyní mohu vybrat buď cestu, která bude provázena zdravotní medikací na vyřešení mých tělesných stresových ataků, ale z dlouhodobého hlediska by to nebylo řešením, protože to neřeší vnitřní podstatu mých problémů. Pouze potlačí mé vnímání a pocity, utlumí, ale co dál? (Pokud máte diagnostikováno závažné psychické onemocnění a nasazenou medikaci, je potřeba, abyste toto řešili se svým ošetřujícím lékařem a v tom případě po konzultaci je možné v určitém stavu doplnit tuto léčbu o osobní konzultace, která může přispět k Vaší léčbě. V tomto případě je to opravdu individuální.) Druhá cesta byla v mých očích lepším řešením. Sama zkusit vyřešit tu podstatu, ten proces, který se ve mě odehrává. Najít spouštěče mých stavů a řešit je. Nenechte to zajít příliš daleko, protože Vaše tělo vám dává neustále signály problémů. Naslouchejte mu.....

V tu dobu jsem odjela se svou dřívější kamarádkou na víkendový jógový pobyt. Cítila jsem, že potřebuji na chvilku pryč z koloběhu svého života. Tento víkend plný zklidnění, uvědomění, pocitu blaženosti a vnitřní pohody mě naplnil energií, motivací. Naučila jsem se vědomé dýchání a při vedených meditacích jsem cítila klid. I když jsem se takto cítila, po návratu jsem nedokázala sama pokračovat v těchto praktikách naplno. Byly mi sice příjemné, přišlo mi nemožné to zrealizovat vzhledem k mým povinnostem vůči dceři a svému životu. Začala jsem víc číst motivační knihy, pozorovat a učit se víc o sobě samé. Můj nevědomý tehdejší pohled mě vedl dál, ale klid a blaženost, ten pocit štěstí a má neustálá touha po štěstí byla někde daleko v budoucnosti v mých představách. Dodávalo mi to chvilkově hezký vnitřní pocit, ale pořád to byly jen představy a ne můj momentální stav, ve kterém jsem se nacházela. Nikdy jsem nepřestala věřit, že toho dosáhnu, ale byla to pořád píseň budoucnosti ve které nikdy nikdo z nás nemůže být a hlavně budoucnost si tvoříme přítomností, tudíž se nynější pocit nespokojenosti nezmění ani v budoucnosti, pokud s tím neudělám něco nyní.

Sice o něco lepší, ale přesto kličkování a proplouvání, trpění, pocity ublíženosti, strach, stres, pocit nepochopení, nedostatku lásky na mě vyplývaly z různých situací stále.

Další rozhodnutí pro posunutí se, bylo uvědomění, že bych ráda v životě pomáhala lidem. Chtěla jsem, aby mojí prací bylo něco, co mě samotné bude dávat smysl. Něco, co bude mojí přirozeností, protože chodit každý den do práce z důvodu, že musím ale vnitřně cítím, že mě to nebaví je nevědomá cesta. Přijala jsem tedy svou práci, která mě sice nebavila, ale do práce jsem chodit musela, jako prostředek k mé nynější situaci. Přijala jsem to jako momentální stav, abych se posunula ve vnímání sebe a okolních vlivů. 

Přihlásila jsem se do roční školy koučinku. Tato zkušenost mě neuvěřitelně posunula. Součástí školy byla z 90% práce na sobě. Pochopení vnitřních procesů, které se v nás odehrávají. Pochopení souvislostí mezi mými reakcemi a mých uložených nevědomých vzorců chování z dětství. Krásný pocit, že konečně chápu, co se se mnou děje. Co se uvnitř mě děje. Celý život jsem měla potřebu všechno, co se mi děje pochopit. Jakmile jsem neměla vnitřní pocit pochopení, stresovalo mě to. Projít si cestou koučinku a všech nevědomých událostí a souvislostí z dětství bylo náročné, provázené emocemi, slzami ale i úlevou. 

Po ukončení této školy jsem sice všemu rozuměla, ale pořád mi vnitřně něco chybělo. Pocit, že to ještě není všechno. Pocit, že mi chybí ještě jeden kousek puzzle, aby do sebe všechno nadobro zapadlo. 

Po nějaké další době vzdělávání se a čtení knih souběžně s už neúnosnou situací v mém partnerském vztahu i přes to, že jsem na sobě neustále pracovala, mě dovedlo až tam, kde jsem nyní. To byla pro mě ta poslední část skládačky a nynější celek už stačí jen rozvíjet. 

Celou dobu jsem hledala pochopení a řešení. Nějaký návod, který mi pomůže. V partnerství jsem trpěla, necítila jsem se pochopená, byla jsem zraněná. Osmiletý komplikovaný vztah, kdy se odehrávají situace, při kterých se člověk nemůže cítit dobře. Pocity nepochopení a nedostatku lásky nás vnitřně ničí a naše dedukce myšlenek a pocitů nás dovedou k rozhodnutí, že musíme ze vztahu odejít. Vidíme reálně, že i když se snažíme věci zlepšit, stále nepřichází ten pocit spokojenosti napořád. Pokaždé, když se chvíli cítíme dobře máme pocit spokojenosti a vnitřně uvěříme a ujistíme se, že teď to tak zůstane napořád. Proto, když přijde další konflikt, situace neporozumění, rozdílných názorů, partnerská hádka.... srazí nás to zase zpátky na zem. Neustále se točíme v tom kruhu a ve chvíli uvědomění si myslíme, že je správné udělat zásadní změnu a s partnerem se rozloučit. 

Já to tak udělala. Došla jsem přesně k tomuhle závěru. Stalo se to po hádce, která vygradovala k emočnímu propadu, zalití totálního stresu v celém mém těle, pocitu, že nic jiného dělat nemůžu. Myšlenka na to, že jsme si řekli nahlas slovo rozchod, protože se oba vnitřně trápíme a jsem nespokojení mi přinesla chvilkový klid. Na druhou stranu můj vnitřní pocit neměl s tímto rozhodnutím úplný soulad. Začala jsem se zabývat praktickým přemýšlením o tom, jak to teď udělám. Co musím zařídit, jak budu dál žít. Mám dceru, tři psy a není jednoduché v dnešním světe, aby žena vše sama zvládala. I s tím jsem se smířila. Vždy jsem všechno zvládla. Uměle jsem si dávala odvahu a motivaci, a začala jednat. Hledat bydlení, lepší práci a vše, co je s tím spojené. 

Představa, že budu sama mi nevadila. Těšila jsem se na klid, který mi to přinese. Později jsem pochopila, že to není řešení mého skutečného problému.

Moje knihovna obsahuje hodně knih a hodně z nich jsem si koupila, ale zatím nepřečetla. Jednu knihu, kterou mám asi dva roky jsem instinktivně vytáhla jednoho dne, pro zkrácení dlouhé chvíle čekání na dceru, když je na kroužku. Kniha přítomný okamžik mě naprosto pohltila. Moje fáze uvědomění byla v tu chvíli natolik daleko, že řádky knihy jakoby se začaly přesouvat do mě. Všechno se mi najednou spojilo. Uvědomění toho, že sice něco ve svém životě změním, ale to neznamená, že pak budu šťastná. 

Moje pochopení podstaty vědomého okamžiku a žití v přítomném okamžiku bylo najednou úplně přirozené. Ovšem ten pocit blaženosti přišel až nedlouho poté, ve chvíli, kdy na mě čekala další konfrontace s partnerem. Další konflikt, další hádka. Díky vědomí přítomného okamžiku byla takhle konfrontace jiná něž všechny před ní. Pocity úzkosti a stresu nepřicházely. Moje rekce byly klidné. Moje vnitřní bytí v tu chvíli mi zvědomilo, co je vlastně to štěstí, které hledám celý život. Uvnitř se otevřelo vědomí a bytí v přítomnosti a najednou neexistovala ani minulost ani budoucnost. Nikdy dřív jsem se takhle necítila, ale poznala jsem, že tohle je ta spokojenost, vnitřní klid a moje cesta procházet životem s vděčností naplněná štěstím a blaženým pocitem a možnost naučit to další lidi, kteří řeší podobné věci, jak já. 

Partnerské konflikty a hádky mohou být díky vědomé cestě klíčem a pomocníkem k dosažení vaší vnitřní spokojenosti. Zní to možná neuvěřitelně, ale pokud víte jak na to, je to jednoduché. Už jste někdy zažili vztah bez hádek, nedorozumění s totálním pochopením a neustálým pocitem lásky? Jsme každý jiný, každý máme svůj názor a problémy, konflikty a události k vnějšímu životu patří. Nikdy nezmizí. Změnit se může Vaše vnímání a prožívání těchto událostí. Využijte tyto události a konflikty a vnitřnímu rozkvětu a pocitu spokojenosti. 

Původní možná cesta sebepoznání pro mě byla nemožná. Změnit celý svůj život o 180% nejde, pokud máte závazky jako jsou děti a další, kterých se ve svém životě nechcete nebo nemůžete vzdát. Tohle jsem řešila i já před lety. Věděla jsem, že hledání sebe a své cesty nemohu podniknout naplno, protože by to znamenalo opustit celý svůj život. Proto jsem našla svou cestu, kdy není potřeba za každou cenu všechno opustit, aby přišel klid a blaženost. Můžeme chodit normálně do práce, můžeme zůstat se svým partnerem, kterého milujeme, ale máme konflikty. To všechno k rodinnému životu patří. Samozřejmě, že pokud jsou konflikty ve vztahu na úrovni fyzických útoků, vyhrožování, silné manipulace a podobných situací, není to v pořádku a neznamená to, že v tomhle stavu byste měla zůstat, i když máte pocit, že partnera milujete. Naopak je odchod samotný nic nevyřeší a musíte na sobě pracovat, aby jste se mohla cítit dobře. 

Na lekcích vědomých kruhů pro ženy Vás povedu postupně krok po kroku, jak můžete tyto nedostatky využít jako prostředek k sebeuvědomění a bytí v přítomnosti s neustálým pocitem štěstí. Přestaňte utíkat a trpět, protože dokud to nevyřešíte nejdřív v sobě, tyto situace se Vám do života budou i nadále vracet. Pokud Vás vaše situace zavedla až sem a přečetli jste si můj článek, ozvěte se mi. Nemusíte tomu rozumět, protože během lekcí vše pochopíte a díky jednoduchým doporučení můžete začít pracovat na změně, kterou v životě potřebuje každý. Stačí uvědomění vaší situace a vědomí toho, že se takhle už dál cítit nechcete. 

Řekněte NE své situaci, ve které se nacházíte a než začnete dělat zásadní změny v životě, vraťte se sami k sobě díky vědomé cestě. Je motivující a inspirativní pozorovat, že pokud otevřete svůj potenciál, svůj vnitřní svět a začnete plně žít v přítomném okamžiku, tak se začne i okolní svět najednou pomalu měnit. 

Těším se na Vaše zprávy

Kamila